Období 1246-1251

Mapa vztahy

Cesty krále Přemysla Otakara II.
Tato interaktivní mapa zobrazuje přibližně 1500 míst, která během svého života navštívil český král Přemysl Otakar II. Jeho rozsáhlé cesty vedly napříč Čechami, Moravou, Rakouskem, Štýrskem, Korutany i severní Itálií. Každý bod na mapě představuje reálné historické místo, kde král pobýval, jednal, vedl vojska nebo uděloval privilegia.

Historický význam pohybu panovníka
Pohyblivý dvůr byl typickým znakem středověké vlády. Přemysl Otakar II. nepobýval na jednom místě, ale cestoval mezi městy, hrady a kláštery, čímž upevňoval svou autoritu a kontrolu nad rozsáhlým územím. Tato mapa nabízí jedinečný pohled na dynamiku jeho vlády i hustotu politického a kulturního života ve 13. století. Otakarovy časté cesty a pobyty po území byly nástrojem vládnutí. Jeho přítomnost ve městech byla často spojena s udělováním privilegií, zakládáním měst a klášterů, nebo správou nově získaných území.

Příjemci listin a původ svědků (1246–1251)

V první fázi své vlády ovládal Přemysl Otakar II. pouze Moravu (??? regionů). Celkem v tomto období evidujeme 349 dokladů svědků a dalších osob v jeho listinách. Z toho se 136 osob (39,0 %) vyskytuje v listinách pro příjemce z olomouckého regionu, následovaných 57 osobami (16,3 %) v listinách pro příjemce z brněnského regionu a 47 osobami (13,5 %) v listinách pro příjemce ze znojemského regionu. V dalším kroku se detailně zaměříme na tyto tři regiony s cílem blíže prozkoumat vztah mezi regionem příjemců a původem svědků.

 

Původ svědků však ovlivňoval nejen lokalizaci obdarovaných institucí, ale také místo vydání listiny: paradoxně se svědci pro příjemce z olomouckého regionu objevují zejména v listinách vydaných v brněnském a znojemském regionu, zatímco svědci z brněnského regionu jsou zapisováni v listinách vydaných v olomouckém a brněnském regionu.

 

Vzorek týkající se brněnských příjemců je mnohem koncentrovanější, neboť zahrnuje osoby pouze ze sedmi regionů. Zde hrají hlavní roli místní svědci (31,6 %), následovaní svědky ze znojemského (28,1 %) a olomouckého regionu (24,6 %), kteří se objevují zejména v brněnském regionu a v severozápadních Čechách.

 

Vzorek týkající se brněnských příjemců je mnohem koncentrovanější, neboť zahrnuje osoby pouze ze sedmi regionů. Zde hrají hlavní roli místní svědci (31,6 %), následovaní svědky ze znojemského (28,1 %) a olomouckého regionu (24,6 %), kteří se objevují zejména v brněnském regionu a v severozápadních Čechách.