Královské cesty Přemysla Otakara II. představovaly základní komunikační a mocenskou síť jeho rozsáhlé říše. Nešlo pouze o fyzické trasy, ale o promyšlený systém, po němž se pohyboval král, dvůr, úředníci i vojsko. Díky těmto cestám mohl panovník osobně dohlížet na správu země, řešit spory, udělovat privilegia a potvrzovat svou autoritu v jednotlivých regionech.

Královské cesty propojovaly Prahu s významnými hrady, nově zakládanými městy, obchodními uzly i strategickými pohraničními oblastmi. Zároveň podporovaly obchod, kolonizaci a kulturní výměnu a staly se jedním z pilířů hospodářské i politické stability středoevropské říše, kterou Přemysl Otakar II. vybudoval.